Tygří kříž

Matně si vzpomínám, že tu byl kdysi kříž nad vchodem. Byl to takový ten masivní železný kříž, který se jen tak často nevidí. Působil poněkud groteskně v tomhle typu podniku, a celé to dokresloval malý plyšový tygřík, kterého se kdosi rozhodl na tom krucifixu ukřižovat. Tak skončil ubohý pokus křesťanské tradice, zakořenit v místě kam zcela evidentně nepatří.

Kousek vedle si spokojeně hoví Budha ze slonoviny s ohořelým bříškem, od profesionálně umístěných vonných tyčinek. Plyšák made in china, naslouchá zpěvu súr a jeho ramadán trvá celých 365 dní v roce. Přitom jak tu je celé věky, mu někdo neopatrně ušmikl ocásek a tak by mu možná judaista připevnil jarmulku na jeho malou hlavičku.

Tygr to vyhrál a  teď má své místo na trubkách od topení a málo kdo si jej všimne.

Kouká na celé to divadlo, kultur a náboženství pěkně z výšky dvou metru. Kouká a směje se. Prosycen těžkou vůní vonných tyčinek a pod nánosem prachu jej netíží víc, než pouhé bytí.