Znal jsem je

Anotace: Blbost je věčná a společnost je za ní vděčná.

Jedna nejmenovaná firma v rámci otevírání nového trhu si zařídila školení v Maďarsku. To je známé mimo jiné i velmi kvalitním výběrem vín.

"Důvěřuj, ale prověřuj" a to se stalo hlavní večerní náplní. Se stoupajícím promile alkoholu v krvi začaly přicházet i různé nápady. Ten nejbizarnější jeho autor navzdory varování od kolegů v nestřeženém okamžiku i uskutečnil. Vyšrouboval žárovku z osvětlení nad stolem a rychle jí zastrčil do pusy. Byla to náramná legrace až do okamžiku, kdy podnapilý autor zjistil, že nejde žárovka vyndat. Někdo zavolal taxi, které odvezlo postiženého do nedaleké nemocnice, kde mu po uvolňovací injekci do lícních svalů byla žárovka vyndána.

Jelikož to nějakou dobu zabralo, tak dotyčný ztratil nějaké to promile, proto se rozhodl, že když už, tak se vrátí ke společnosti a deficit doplní. Po dalších skleničkách začal tvrdit, že ta žárovka přece jenom musí jít vyndat a vrazil si do pusy další se stejným výsledkem. Taxi nebylo k mání, proto se jedna místní žena nabídla, že dotyčného sama do nemocnice doveze.

Když vešli do čekárny, tak tam seděl taxikář, kterému rovněž trčela z pusy žárovka.