Říční nahota

Říční nahota

Anotace: Sekvence blažené nahoty tří přátel, nad červánky ranních krás. V ovíněném elánu pod železitou mostní převážkou vlaku. Přítomnost.

Večer plný hvězdných filmů, ulice naplněné lidmi, znějící tóny ovíněných barů. Únava pod rouškou začínající noci. Uléhám, usínám, spád snů halí. Pár záblesků a reflexů z dnešního dne promítány na plátně snových příběhů. Už nemohu víc.

Zazvonění telefonu. Vytržení, omámeně odpovídám, vstávám, oblékám a dávám se na pochod. Nemohu spát když je zakončení festivalu. Vyrážím do ulic a setkávám se s ním. Opět hlava pracuje zpracovává imformace nabírá a formuje bytost. Procházka noční Hradištní scénou. Potkávám mnoho známých tváří avšak se mi zdá že si je sama tvořím pod únavou. Pocit dlouhé flow tripu uzavírám dopingem zeleného čaje a medu na Portále.

Opět se ke slovu dere telefón a za ním Dan. Zmatený hledá auto. Pochopila jsme že přebral. Po urputném nasměrovávaní jsem plýtvání energie zatrhla a vyrazila k němu. Doprovodila a uložila ke spánku. A co teď, jsem sama on mě zanechal nabuzenou zeleným čajem a guaranou, jen tak spánek nepřitáhnu. Ulehající spolubydlové jen odvětily možná potkáš Honzu a Adeladlu. A po schodech dolů, blázni na balkónku. Á byli to oni i s dalšími dvěmi chlapci. Nahá Aďa čvachtající se v bazenečku pro děti o průměru max půl metru. Mě ve dveřích balkónu objala s rozjařeným úsměvem a s radostí v očích jsem se přidala ke sdílení noci.

Upřeně jsem se zahleděla na trampolínu a rozutekla se k ní. Divoká Aďa v mých šlépějích. Do ucha mi šepotá "jdeš na Evu se mnou?" Bez váhání svlékám květnatou sukénku a svrchní halenku. Dlouhý krok a šplhám na trampolínu. Rozdováděné skáčeme výš a výš doprovázené smíchem a zalékavým dechem. Chlapci opodál sledují naše poskakující vržky. Radovánky nám překazila maminka od dětí v patře. "Ve čtyři hodiny ráno nemůžete takto vyřvávat." Zněly její slova. Posbírali jsme proto své svržky po celé rozloze balkónu, nevím co jsme při tom svlékání dělaly, když kalhotky leží na druhém konci.

Rozhodli jsme se proto jít spát. Ale nemohla jsme je nechat samotné k intru. Beze mne to nenajdou, nejsou totiž místní. A tak jsem vyšla s nimi. Po cestě popíjeli naší valašskou slivovici, pěkně ostrou. A sami odvětily my pražáci se s vámi nemůžeme rovnat. Nasledná scéna, kdy Aďa zakopla a narazila si bradu s malou odřeninou, mluvilo za vše.

Jízda na longu s pár promile v krvi? Výtečný recept na noční zábavu uprostřed hlavní silnice. Jo tato zábava nám vydržela na hodinku, než jsme se docourali k železnáku. A nebyla bych to já kdybych nehazardovala. První nápad zprostředkovat plný zážitek. S prstem upřeným na vršek mostu. "Vylezeme nahoru a užijeme si východ slunce." Vyhrkla jsem ze sebe. Vydrápali jsme se, se vzajemnou oporou, nahoru a v poklidu usedli. Pulhodinové dohadování o 12m skoku do 3m hloubky "to není vůbec dobrý nápad" odvětily jsme vzajemne s Honzou při Adiném přemlouvání at všichni skočíme. Chtěla do vody a tak jsme ji slibila ono koupání v Moravmí řece.

Dolů Honza lehce sešel a už jen čekal na nás, já pomáhala Adi. Už jsme byli dole, avšak nebyli bychom to my, kdyby se něco nezvrtlo. Ada pochodovala prede mnou ruce za zády, kde jsem ji jistila. Už jen překročení mezery mezi mostem a rovným povrchem silnějšího zábradlí a hle Ada zaklíněná v meziré a mě strhává s sebou. Díky zbrklým reflexům, vypracovaným z longboardu, jsem v pádu dokázala uvažovat a přeskočit ji a kotoulem se rozplacnout pod ní. Jen jsem dopadla vystřelila jsem oči směrem k ní. "Jsi v pořádku?" Honza jen v opileckém delíriu sledoval děsivou scénu odehravající se pod jeho nataženými dlaněmi s myšlenkou zachycení, ktere se ovšem nekonalo. Nic se nám nestalo, jen odřené kolena. A na to už jsme obě zvyklé.

Chvíli jsme rozdýchávali onen zážitek a s paprsky vycházejícího slunce se vrhli střemhlav z kopce dolů k Moravě. Přitom kousky oblečení létalo okolo nás. Mé nožky prvni zakusily ladný dotek třpytivého odrazu východu slunce na vlnkách říčky. Teplota prokrvení zaručena a blažené bytí taktéž. Po sobě jdoucí nahá světu otevrená čirá těla vstupovala do čiré řeky hledajíc vykoupení po osmi dnech festivalu. Užívajíc radovánek. Plavajíc sem a tam. Zdravení kolemjdoucích na mostě kráčící v brzkém ránu do práce.

Chvíle mého zastavení. Ležím na hladině nohy i ruce od těla oči upřené k nebesům. V rotaci roztančuji hladinu a nabírám tocivého momentu. Mihotavé obláčky mísící se s prvními paprsky vytváří omamnou hru na sítnici. Uběhla asi hodinka a půl kdy nás vyhání svalová únava po probdilých nocích. Tak tak za vzájemné pomoci škrábeme se na souš. Stojíce a hledící na hladinu. Pomalu zklidňuje své bytí. Po našich tělech stékávají kapky. Koukneme se na sebe a s radostí se objímáme. A začínáme se oblékat. Poté usedáme do kruhu a v posluchu ticha. Zaznívají tóny mé foukací harmoniky, darované blízkou duší, zavřené víčka a ocitáme se ve frekvencích rezonancí tance tónin. S rozostřením měníme na zvučné hlasy ohm mísící se s experimentací úst. Hlasy doznívají, rituál uzamyká pouť do našich srdcí.

V tichu vstaváme, loučíme se u intru kde jsou oba ubytovaní a já odcházím zpet do středu města na snídani v oblíbené kavárně. A poté ulehnout do říše snů.

Noční zážitek dostal dimenzionální vhled až po odpoledním probrání. Spolubydlící zasílá odkaz ve zprávě. Otevírám jej. Á naše obnažená těla v dokonalé koláži fotek. Někdo si dal sakra záležet. Posdílel fotografie ranní koupačky ze svého paneláku, vzhůru na fb skupinu města. Tak tomu vážně nasadil korunu. Aspoň jsme lehce uvěřili že to nebyl sen, ale "vědomý" požitek.

A už jen sledovat názory a komentáře lidí jak vnímají nahotu!?
Autor MiMiKa, 09.08.2017
Přečteno 452x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí