PŘÍBĚH O ZÁŽITKU Z KLINICKÉ SMRTI
PŘÍBĚH O ZÁŽITKU Z KLINICKÉ SMRTI
Anotace: Není
Jsem věřící křesťan ale věřím i v příběhy, zážitky z klinické smrti.
Sám jsem nic takového nezažil, ale s několika lidmi jsem o těchto prožitcích osobně mluvil.
Lidé se o smrti neradi baví, ale mě to problém nedělá, jelikož jsem přesvědčen, že smrtí nic nekončí.
Tak tedy ten příběh.
S manželkou jsme si byli vyhlédnout sedací soupravu a kousek od ní stála přijemná prodavačka, tak kolem padesátky.Už opravdu ani sám nevím, jak jsme se k tomuto tématu dostali, ale dostali.
Když paní zjistila můj upřímný zájem o její příběh, tak spustila.
Od samého začátku jejího vyprávění jsem věděl, že to co říká, považuje za pravdu.
Jednoho dne si prý koupila své vysněné lakovky a po příchodu domů si je obula a sedla si na postel.
Byla velmi spokojená a v sedě se na ně v klidu dívala.Náhle však cítila, jako by se od svých vysněných lodiček pomalu vzdalovala a vzdalovala.
Nakonec uviděla celé své tělo jak leží na posteli.Tenkrát prý měla srdeční příhodu.
Velmi se tomu podivila a dokonce jí i napadlo, že když si konečně ušetřila na tyhle pěkné lodičky, tak z toho nakonec nic nebude.Tak mi to alespoň vyprávěla.
Cítila naprostý klid, její tělo se dále od ní vzdalovalo, a ona jako by vlétla do tunelu ve kterém jí po všech stranách ovívalo něco jako jemné, nádherně barevné hedvábí.
Vše bylo velmi klidné a překrásné.Nádherné světlo a naprostý klid.
Pak už se probrala opět ve svém těle jak leží na zádech.
S velkým zaujetím jsem jí naslouchal a od samého začátku jejího vyprávění jsem toto bral jako pravdu, která se v podobné verzi jak já pevně věřím, jednou ukáže i nám.
Tato paní byla nevěřící a nikdy nečetla nic o zážitcích z klinické smrti.
Utekl cirka rok a mi se s manželkou opět vydali do stejného krámu.
Byl jsem rád, že jsem opět potkal onu dámu a vřele jsem jí pozdravil.Ihned mě také poznala a já se jí tehdy zeptal jak se má.
Tehdy mi stručně a v naprostém klidu řekla, že jí nedavno zemřel bratr, kterého měla velmi ráda.
Ano, to je smutné, přijměte upřímnou soustrast.A ona na to.
Víte já svého bratra měla velmi ráda, ale strach o něj nemám, jelikož on byl hodný člověk a já vím, že tam co je, je krásně.
Co na to říci, snad jen to, že mě to opět utvrdilo v to, že smrtí nic nekončí.
Komentáře (18)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
hezky psané...život a smrt, dva póly existence...koluje spousta historek, pravdivých a jistě i těch vymyšlených, lidi mají rádi senzace, nadpřirozeno, "tam na druhé straně..." já neznám nikoho, kdo by umíral rád či se na to dokonce těšil...dovedu si ale představit, že tak cítí lidé, kterým je momentálně zle, moc zle...peklo a nebe, nebe a peklo...myslím, že nic takového, že to je úplně jinak. že o tom vlastně nevíme nic...i když znám třeba člověka, který toho špatného udělal dost, a den před smrtí viděl oknem čerty..."už si jdou pro mě!"
Já bych to nazval svědomím...a to dovese panečku lidem zahrát kousky
takže ať tak či tak, praštíme ho koštětem...m
20.08.2023 20:25:39 | mapato
Děkuji.Když jsem byl malý kluk, deset let, stál jsem s tátou u dědečkovi postele a slyšel jsem ho jak jasně říká, Mílo, už musím odejít, už mě volají a pak se v klidu otočil ke zdi a již se neprobudil.Můj dědeček byl velmi klidný a hodný člověk(na rozdíl od mého táty, vůbec se nepotatil:-(( ), a tak se mi tento Zážitek vryl tak silně do hlavy a to až do dnes.Jsem Přesvědčen, že smrtí život nekončí a každý člověk sklidí co v daném životě zasel.Nemám o tom sebemenších pochyb(a tak se taky od svých padesáti snažím sekat latinu:-)
Moje žena je, byla profes.fotografka.Už za komančů fotila svadby a já jí obdivoval jak to umí i s lidmi.Aby se fotky povedly, musí být lidé kteří jsou foceni také v maximální pohodě, musí vyzařovat štěstí, a o to pak jsou fotky krásnější.Jo,
a co bude po"smrti"?, nechme se překvapit, nemusíme všechno hned přesně vědět:-)
21.08.2023 16:21:15 | Jeněcovevzduchukrásného
V jednom příspěvků jsem si všimla že máte rád knihu,, život po životě,, viděla jsem film moc mě zaujal. Taky se smrti nebojim. Věřím že to tak nějak bude. Víra v něco vždy musi být, aby bylo pro co žít.
21.04.2023 12:11:14 | Marťas9
Ano, mám ji moc rád, a když jsem více smutný, tak po ní chňapnu a hned je lépe.Bylo mi nedavno šede, celkem dost jsem toho v životě zažil a to jak krásného tak i tragického, těším se tam a podle mého Tam je naše Doma.Smrt je jenom strašák:-)
21.04.2023 12:20:39 | Jeněcovevzduchukrásného
Klinickou smrt jsem nezažila, ale jak jsem se starala o svou nemohouci maminku, tak jsme zažila vyprávění jejiho snu. Jednou ráno mi říkala...,, Představ si co se mi zdalo. Normálně v noci za mnou přišli všichni taťka, první manžel, děda, babi, křesny, křesna....tu jich bylo a ja na ně koukala. Asi mi přišli říct, ať už jdu za nima,,
Ja ji říkala.,, Oni se na tebe přišli podívat, jak se máš,, Za par dní umřela
21.04.2023 12:07:09 | Marťas9
Také jsem nezažil klinickou smrt, ale jsem přesvědčen že pozemskou "smrtí" život teprve začíná.Oni nás jistě přijdou přivítat, těším se na to.:-)Hezky jsi to napsala:-)
21.04.2023 12:13:54 | Jeněcovevzduchukrásného
Podobných zážitků mají lidé spoustu, jen většinou nenajdou nikoho, s kým by to mohli sdílet. Mám spoustu příběhů, vlastně jeden dlouhý z doby, kdy odcházel můj muž z tohohle světa. Smrtí nic nekončí, to, že se jí bojíme je jen nedostatek informací
24.05.2022 13:30:31 | Nona
Přesně tak Nono, lépe bych to nenapsal.Bylo mi deset let když můj hodný dědeček ležel na posteli a řekl mému otci, Mílo já už musím odejít, už mě volají.Pak se otočil ke zdi a již se neprobudil.Jsem si naprosto jist, že "smrtí" nic nekončí, ba naopak.Díky:-)
27.05.2022 11:45:23 | Jeněcovevzduchukrásného
OVŠEM.. ALE LIDÉ MUSÍ VĚDĚT ŽE JE NEBE A JE I PEKLO
ŽE JSOU PROSTĚ DVĚ CESTY...-
NAPŘÍKLAD TO HNUTÍ NEW AGE TVRDÍ, ŽE LIDÉ ZE VSECH NABOZENSTVI BUDOU STEJNĚ JEDNOU V NEBI, AŤ UŽ VĚŘÍ ČEMUKOLIV...
MOŽNÁ BY BYLO DOBRÉ ŘÍCT TÉ NEVĚŘÍCÍ PANÍ O KRISTU...
NE KAŽDÉMU SE V PRŮBĚHU KLINICKÉ SMRTI TOTIŽ STANE, ŽE TO, CO VIDÍ, JE SVĚTLO A CO CÍTÍ, JE TEPLO A LÁSKA.
MNOZÍ UZŘELI PEKLO A ZDĚSILI SE...
MNO POTOM TŘEBA VIDĚLI I NEBE ALE JSOU I TY ZÁŽITKY TEMNÉ SKUTEČNÉ, VZDYT VÍŠ :-))
:-)
ALE NAPROSTO SE VŠÍM SOUHLASÍM, JE TO NAPSÁNO TAK JEMNĚ, VŘELE A PRAVDIVĚ :-):-)
09.01.2018 13:46:23 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Ano, jsou i negativní zážitky a to většinou u vrahů a jiných zloduchů.Ti se ale také po hrůzostrašném zážitku změnili k lepšímu.Těchto lidí je asi tak deset procent.Je také zajímavé, že děti, měli Vždy pouze kladné zážitky.To podporuje to, že ještě nestačili udělat něco špatného.
Někteří lidé ve Světle poznali Ježíše, o k tomuto se také kloním, ačkoli jsem kl.smrt nezažil.
09.01.2018 14:11:34 | Jeněcovevzduchukrásného
vnímám to taktéž obdobně jako TY :-)
09.01.2018 14:54:46 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
věřím v to,sám jsem zažil cosi podobného při pádu ze třetího patra a když jsem se v šesti letech topil...ale nemělo by to člověka příliš v mysli zaměstnávat...jsou tajemství nevyslovitelná, jež na nás čekají....
Honzo, ale hezky věrohodně jsi o tom napsal..pěkné téma pro osamělého čtenáře, když mu na vařiči bublá večeře a on si jen tak zlehka spokojeně přemítá o věcech příjemně nevšedních****:-D*
09.12.2017 20:03:57 | Frr
Díky JIří, a jsem rád, že Tě to zaujalo.Věřím Ti, že jsi měl podobný zážitek a navíc nemám důvod Ti nevěřit.Projdeme si tím jistě všichni, jelikož zde jsme si Všichni rovni.H.
10.12.2017 12:14:36 | Jeněcovevzduchukrásného
Nikdy nic nekončí,taky v to po mých neobvyklých zkušenostech věřím.Můj pilot už také našel cestu domů,do Světla,kde teď na mne snad chvilku počká.Naštěstí čas je jen lidskou veličinou.
09.12.2017 19:52:21 | Šípková Růženka
