Nikým nezváni

***

Nezvaní hosté 

U Bucků panuje ponuré, nesnesitelně tíživé ticho

I bílá váza na bílém ubrusu mého stolu má hrdlo stažené jako v posmrtné křeči

Žádné cinkání sklenic, žádný smích věčně rozverných jednovaječných bratrů, Dobromila a o rok mladšího Dobroslava

Dokonalý ráj

kde se tak rád ukrývám … 

“Ty taky”, zabručí ten nahoře a přetrhne tok mých myšlenek a pokračuje, “ dnes se něco semele.” 

“Neruš” … tiše sleduji dokonalou smyslnost pohybujících se boků servírky Lištičky a božské tvary ňader uvězněných v o číslo menší žluté košili s malou bílou lebkou na límečku a knoflíčkem úpícím snahou … nepovolit. 

“Bože”

“Já to vidím, je to krása. Sám jsem pyšný na to, co jsem stvořil” 

“Jste idioti”, zlobí se Lištička naoko a nás ovinula sladká vůně jejího ženství, vanilky a hříchů, které si ovšem nechává pro svou Justýnu. 

Ten nahoře si všiml, že se na něj dívám s němou výčitkou … 

“No dobře, ne vše se mi povede ale omlouvat se za to nebudu” 

Lištička mi přinese skleničku rumu a tomu nahoře jen vodu… stejně si ji přemění na víno … a suchý únor je v trapu. 

Dobrovolný požárník Dobrovolný zlitý pod obraz se svezl ze židle i se svou stříbrnou hasičskou přilbou po dědovi rovnou pod obraz staročeské báje, Šárky zarámované ve zlatém rámu … než usnul zamumlal, “to byla ženská”

Ten nahoře,”… jojo”

Mluvící kocour Mňouk spící na židli vedle Dobrovolného vyskočil, drápnul požárníka přes ruku, prudce mrskal huňatým ocasem a díval se nedůvěřivě ke dveřím … kočky zlo prostě vycítí  

Dveře se rozletí … konec srandy

Hlomozící neurvale podivná, hlučná společnost se valí k největšímu stolu 

Poroučí vino, pivo i kořalku

jídla tolik, že by nasytily celou hladovou Afriku 

Nic jim není svaté, plýtvají vším a okázale dávají všem najevo svou nadřazenost 

“Kdo to je?”, ptáme se užasle všichni i dobrovolný požárník Dobrovolný ze spaní 

Ten nahoře odpoví, “… průser”

Kolem stolu hýří úplně posedlá Lisabonská smlouva v kůži vázaná 

Green deal v zeleném převleku slibuje ráj na zemi z lithia 

Covid19 líbá Vakcínu, která bezostyšně ukazuje, co v ní je 

EV vyřvávající mantru, “… nulové emise” s baterii těžkou jak státní dluh vozí kolem stolu ETS1 i ETS2 rozdávající pokuty na všechny strany 

Temný mrak migrace zahaluje a požírá vše jako nenasytná černá díra … kaviár, krevety, Tullamorka … v prdeli 

“Zachráníme vás”

Směji se … 

Mluvící kocour Mňouk vystřelí své drápy a rozpoutá totální chaos mezi nezvanými hosty 

Rozcupuje zelený úděl, emisním certifikátem si vytře … však vy víte co 

Všechny utíkající poznamená drápky … navěky 

Už ani ten nahoře popíjející svou vodu přeměněnou na víno skoro nic nechápe 

Jen tiše hlesne 

“… a kdo to všechno zaplatí?” 

Ponuré nesnesitelně tíživé ticho 

“My”, zadrmolí požárník ze spaní 

U Bucků zhasli …