Dceři

Za noci vítr utichá

jsi sama, jsi tu tak sama

malinká, tak otevřená, vnímavá

opuštěná v temné noci - a kde jsem já?

Tvá máma?

 

 

Čas míjí, cuká každá vteřina

Kde je máma

kde jsem já?

Pár metrů za zdí

 

V ní nekonečno zní

Rozbitá do ztracena

Moje malá, opuštěná

 

Skleněné oči do nikam

Já to nevnímám

Jsem úplně sama

 

Tvá duše sní

o zázemí, o jednotě a souznění

jehož se ti nedostává

 

Kdo to rozsoudí?

 

Odpust mi, moje malá

Nebyla jsem, kde jsem měla být

Jaks potřebovala

 

Dodatečně tě objímám

Dodatečně ti dávám

Až jsem se zprostila tíhy balvanu

až víc mohu

že méně strádám

 

A věř mi, že jsem předešla květy šafránů

zubatého slunce v lukách

V pronajatém bytě a Přílukách

kam jsem tě pozvala

 

Abys zakořenila

jak potřebuješ a jak chceš

děláš, jak umíš a já též.