Pohrdání

Pohrdal jsi časem

i vším co si kdy měl,

tvé myšlenky zdají se být

bezhlasé

ve změti lidských těl.

Pohrdal jsi a jen bral

víc, víc a ještě víc,

na to co nejsi jsi si

hrál,

teď nezbývá ti než 

prázdné nic

V životě jen pohrdání

provázelo tě kudy jsi jen 

šel,

od rána až do svítání,

bez lásky být je teď tvůj 

úděl.