Tam někde venku (uvnitř)

Cesty se kříží, jak tratě v kulečníku.
Žádná koule neví, kam se poroučí,
do jaké jamky padne.
To rozhodne šťouch.
Nikdy to není jen jedna hra.

Je to stejné jako s tím zítřejším obědem,
na který se těšíš.
Ale za rok už si na něj nevzpomeneš.
Pokud nebyl vyjímečný.
Což však neudělala jeho chuť,
nýbrž nenadálá situace.
Požádání o ruku,
smrt bližního,
vstřebání hlasité informace.

Mávnutí břízy kouzelným proutkem,
tajemná píseň vlčích máků u cesty.
Chmýrka pampelišky ve vánku,
co sytí plíce dechem života,
pod slunkem, co dává očím světlo vidění.
A když usíná, v jeho prchající stopě
jde měsíc s hvězdami.
A neví nic o já člověčím,
o jeho vědách ani touhách.