Poetické frotáže X
Poetické frotáže X
Záložka v knize knih
Řece Jordánu
vítr čelem párá vodu
na dně vraky bohů podlidských
kobaltu prázdného šálku požehnaného jitra
svým cípem hladová luna
vyškrabuje sedlinu tmy.
Přešli jsme pískovcový most Um Fruth
jak rezavý kocour protáhl starý hřbet
v dáli břehem pobíhají děti
otec Jákob, omývá si staré jizvy.
Komentáře (21)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
tak jsem tady (vždycky si tě najdu šeráčku:) a myslím, že víc netřeba... *
03.06.2025 11:00:13 | Sonador
To je prima, když tě mám ve svém zdejším Klubu Neopoezie. Jsi můj vážený člen, to byl záměr, i můj sen. Z orla Karla, stal se skřivan. Viditelný tolik nejsem a jen tak se pohupuji nad zdejším modrým lánem poezie. Taky abych si u sebe nehromadil z veršů inflaci a přebytek.
Ale vrrr! Však ty Vivienko, nemáš co ku mě škrobit "výčitek." Sama Liter publikovaním šidíš. Ale třeba múza, už má v nohou křeče. Netryská a neproudí, jen si líně teče.
Tak zase těším až přijdeš. Nechám ti tady na okénku brýle, no, abys nepřehlédla.
Maluji ti malíkem na záda srdéčko s motorem. Má solarní pohon na tvůj úsměv. Už jako bych ho slyšel! *
30.05.2025 15:50:56 | šerý
Tak vrr, jo? No už se řehnim, asi jako když se šerý stane skřivanem :-) A teď asi už i dostanu za tu troufalost:-)
Ovšem co se týká mého publikování nepublikování, tak to vystihls přesně. Múza si někam odskočila, prý to se mnou myslí dobře, že se příliš často uchyluju mimo real a má obavu o moje přežití v něm, nedávno mi vytrhla volant z ruky a skoro jsem havarovala! Prej si mám vybrat, buď budu více při sobě nebo půjdem od sebe. Tak jí povídám, že teď chvíli zůstanu při zemi a ona může k šerým, že tam ji pustím, protože u nich bude mít dveře otevřené a hlavně, mi tam nezvlčí do nějakých veršů stylu láska páska:-) Tam se totiž dělá POEZIE!
30.05.2025 18:41:00 | Vivien
První sloka a říkám si, to je Kájův nezaměnitelný rukopis ! A co víc dodat? Že si přeju číst tvé texty, jen mi je jich málo*
30.05.2025 12:39:42 | Vivien
Obrazy plné sily a tajomstva!
30.05.2025 08:27:45 | IronDodo
Už ta předloha žíznícího Orientu, v nás budí dávné vzpomínky na Šeherezádu, a dychtivých pohádek Tisíce a jedné noci. Ano, to prostředí je v nás zakotvené.
Děkuji, že sis také připomenul*
30.05.2025 12:10:18 | šerý
...hledání stop v krajině, i v sobě samém - tak nějak to cítím
a záložka by mohla být skvělá první indicie, jak "najít":-)
Teda, od téhle básně se mi nechce - zachytla:-)*
29.05.2025 14:09:03 | cappuccinogirl
Jste na stopě! A to jsem si myslel, že je Jordán zahladil. V té krajině jsou noci chladné a hebrejské slovo má vrásek kúry oliv. Ta záložka je cestou k rozhřešení. Nic není tím vysněným. Nic není tím co, je probděné.
Děkuji a vážím si pohledu*
29.05.2025 14:26:59 | šerý
Skalní most, dýchlo to na mě dovolenou...chtěla bych se tam taky podívat... :o)
29.05.2025 13:08:33 | Philogyny1
....lidé jiní, ale země stejná...starozákonní...i tvoje poetika.
29.05.2025 12:17:47 | Marten
Ano, lidé všude stejní a každý má jedno slunce i jeden stín.
Starozákonní. Mám už na to věk. :-)
Díky Martene.
29.05.2025 13:20:32 | šerý
