Světlo dní co hřeje
Štěstí v písmu, slovech
Myšlenky v nebi bloudí
Stromy běžných dní
V světle nádherné tvoří (pod)loubí
Zelená něha, kůry vzor.
Bez tebe samota, ticho a vzdor
Jsi něha, světlo, víc než tvor.
Pro sebe tajně již léta jsme.
Stromové loubí je moc hezká představa závěr téhle tvé básně zní mi povědomě - a snově krásně*
10.09.2025 19:32:20 | cappuccinogirl