Anotace: Takové to psaní někdy po věčerech
Kdybych psal poslední řádky
tak jen prosím
poslouchej
věčně
jak vítr šeptá ta slova
která nelze popřít
a i kdyby nad námi stál sám Bůh
nemůžeš popřít tu bolest, to prázdno
v našich srdcích
Tak jen prosím
jen naposledy
nač déšť padá, když vše co roste umírá?
Tak nač psát rýmy
když v tuhle chvíli
umíráme
napořád
Je třeba se rozepsat třeba i bez rýmů.
16.02.2020 15:18:34 | Ing. Václav Kovalčík chce zlepšit svět.
Líbí se mi Tvá báseň... a přidávám se, bez dovolení, ke komentáři Bogena :-))
02.08.2018 18:50:33 | Helen Zaurak