Když víra se třese

Když víra se třese,
doba je zlá.
Za oběť nese,
co srdci prospívá.

Když srdce pláče
budiž to znamením,
že duch je vláčen,
křovím a kamením.

Když duch pevně nestojí,
za tvými činy,
možná že bojí se,
pocitu viny.

Když vina stoupá,
vzhůru ti po páteři,
lež v síti houpá toho,
kdo dvojím metrem měří .

Když lež zatne drápky,
v hlavě se usadí,
co bylo nevinné,
nectnosti nahradí.

Když necnost stane se,
základem osobnosti,
pak je zle s člověkem,
podléhá závislosti.

Když závislost zmrazí city,
jako zmrzlinové poháry,
řekl by kritik,
“ něco jsme prohráli”.