Zlořád

Zlořád

Anotace: Byl jsem to já, kdo poprvé zacal nenávidet. *Byl jsem to já, kdo poprvé zacal strašné...

Byl jsem to já, kdo poprvé zacal nenávidet.
Byl jsem to já, kdo poprvé zacal strašné plany na pomstu spradet a provadet.
Byl jsi to ty, kdo první krev prolil.
Tu zlou strašlivou zást a zlost, si sam na sebe privodil.
Já jsem pouze nástroj.
Nástoj zlý, odporný, nechutný.
Tu nenávist a zlost ze mne odkroj.
Já ji nechci! Já ji potrebuji!
Byl jsi to ty, kdo sedel privazaný na židli.
To tobe jsem natahoval žily.
Bylo mi dobre, bylo mi slastne, bylo mi špatne, bylo mi bezelstne.
Ta tvá krev kapalna.
Krev cervená,
krev tmavá.
Jak mi ta krev chutnala.
Tvé vlasy holil jsem ti.
Pro své potešení, knírek pred tebou delal jsem si.
Tvé nehty trhal jsem ti.
Pro chtíc a odplatu, cpal jsem ti nehty do chrtánu.
Pro to slastné potešení jsem nadával ti:
do kurev, do análu.
Ani jeho hlas jsem šlyset nechtel.
Ten roubik mi k tomu pomocí chtel.
Roubik, na jeho ústech cervený.
Hral jsem si s prstami, muj úsmev byl blažený.
Moje zlost, stále nevyprchává, tvuj život ani zdaleka nevyprchává.
Co s tebou jeste udelat mám?
Co bys chtel ve sve bezejmené bolesti?
Nezpusobil jsem ti ji dosti?
Proc mám tedy ještě té zlosti je dosti?

Co ti jeste udelat mám?
Oko jsem ti vysál.
Nehty vyrezal.
Co ti jeste udelat mám?
Proc ten pocit nemizí?
Tvuj hlas se mi do pameti vyriji.
Proc jsi si roubik strhl?
Už snašet si to nemohl?
Tlácí te snad neco?
Me také neco tlací.
Avšak roubík to není.
Svedomí mi tíží.
Pomalounku se plíží.
Pošeptavá "zrudo, maniaku"
Tohle všechno jen pro pár pohlavku.
Kricím na nej "on byl zlej".
Zastavit ho bylo trebas
Nikdo by na to nemel, trebas.
Provazy to nevydrží.
Ted si v krvi leží.
Nevydržely tu hruzu,
tu pohanu, tu Muzu.
"Zabij me, ty svine"
Já spozornel jsem,
po tomto, že prahne?
Já neucinim mu tu prosbu, tak milostne.
Já však mám svou zlost.
která je ve mne.
Ona bojuje.
Oni bojují.
Nicí me, trhají me.
"Cos to udelal ty vrahu?"

"Cos to udelal ty vrahu??"
"On musel, on byl v právu!"
"Mladý život takhle zhanobiti?!"
"Lepši než být šikanován a být bíti!"
Takhle, se ty hlasy hadají.
Už nevím kam tím vším smeruji.
Chci si lehnout.
Chcu spát.
On pocká.
Na to má života dost.

Já spal jsem.
On knucel.
Já spal jsem.
On krvacel.
Ja spaval jsem.
On omdlevál.
Já spával jsem.
On rval.
Rval hlasem, bez nadeje,
bez štestí, bez toho všedního deje.
Ze spánku krásného, blaženého probudil jsem se.
Na stav války, kouknul jsem se.
Neporádek v hlave byl strašný.
Avšak, vítez byl jasný.
Usmíval se na mne celý zkrvavený.
Šeptal mi, že už nemusím být ustaraný.
Že on toho zleho vyhnal, ja pochopil, a hned britvu vyndal.

Já pochopil a hned britvu vyndal.
Zkrvavené a znectené telo jsem pozvedl, naposledy jsem ho do bricha bodl.
On s úlevou si oddechl.
Já pozvel britvu, abych mu poslední bolest provedl.
V tu chvíli se ten zly ve mne vzchopil.
K jeho uchu se poklonil.
S tichostí mu sdelil
"budu pozdravovat tvoji holku, tvuj penis se ji bude libit v celku."
On oci vylil.
Jeho duch se už s jeho telem loucil.
Autor Dexteres, 27.06.2015
Přečteno 603x
Tipy 1
Poslední tipující: Luxkas
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter