Felisův Vous

láska pochoutkou při poslední večeři

otírám se nahým tělem o nohy stolu i všech přísedících




žebra sedřená do krve od bílých koček

světlo vmetám pod sukně až k slzavým oponám




smíchem necity oplácím své domnění..

znaví mne smutek předešlé noci..

a já smočím vousy v matčině mléku