xxx
xxx
Anotace: ... zvláštny sen ...
Priateľ môj,
opäť o polnoci bdieš
peklo ožíva, pozor, prosím, daj si
ak uvidíš jedno vlákno,
nie je krásne, strieborné, trblietavé,
ako sa vždy píše,
je čierne, temné, nebezpečné,
ak sa ti podarí ho vidieť no.. je s tebou koniec,
je pulzujúce, mihotavé, lesklé,
ako čierne zrkadlo, v ktorom sa nevidíš,
len cítiš nebezpečie, strach,
nie obyčajný, ale prvotný, čo je tu od pradávna,
láka ťa dotknúť sa vlákna, naťahuješ ruku,
len jemne prstami prejsť po jeho povrchu,
pocítiť jeho štruktúru, približuješ sa,
naraz vidíš iskrenie, oheň vzplanie dovysoka
odskočíš, nedotkol si sa, no aj tak máš prsty spálené,
dušu zovrelo ti niečo zlé,
mysľou prebehli šialené obrazy, utrpenie, kvílenie a smrť,
to vlákno je pekelné, pochopil si správne, priateľ môj,
ak chceš spásu svojej duše, nezobuď sa o polnoci,
to vlákno je živé, lákať ťa vždy bude,
nepodľahni ilúzii jeho klamu a lesku
zatvor oči o polnoci, držím ťa za ruku,
priateľ môj
/ ubique periclum est. /
všade číha nebezpečenstvo
Poslední tipující: Kalidor Or, Iva Husárková, Petbab, Ž.l.u.ť.á.k., Jiří I.Zahradník, Ondra, Protos1182, mkinka, PIPSQUEAK, Kan
Komentáře (20)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk16.02.2026 22:11:02 Protos1182
Velmi zajímavé, a konkrétní jsi to napsala *mp*.
I když zvláštní styl, ale pěkný styl:0)
A říká jasně pozor.
16.02.2026 21:34:20 Bosorka9
@Lyrion čo si myslíš o básni?
16.02.2026 21:54:13 ✶ Lyrion
Bosorka, ta atmosféra funguje – ten postup od varování přes pokušení až k bolesti je dobře načasovaný. Jenže ty verše mi připadají zadýchané, skáčou všude možně a čtenář se v tom trochu ztrácí.
Konkrétně – začátek s tím "peklo ožíva, pozor, prosím, daj si" působí neohrabaně, jako kdyby tam byla polovina věty. A pak ta dlouhá pasáž o vlákně: "nie je krásne, strieborné, trblietavé... je čierne, temné, nebezpečné..." – to je výčet, ne obraz. Vlákno místo aby děsilo, tak se nějak váhavě představuje.
Nejsilnější moment je pro mě ten skok k ohni a spálení – tam se text probudí. "Mysľou prebehli šialené obrazy, utrpenie, kvílenie a smrť" – tohle už sedí.
Latinský závěr mi přijde jako stylová třešnička, ale po něm mě trochu zamrzelo, že samotná báseň mi pořádně nevysvětlila, proč se té půlnoci bát. Co to vlákno vlastně je? Portál? Past? Symbol? Trochu víc konkrétna by šlo strachu prospělo.
16.02.2026 21:58:38 Bosorka9
nadprirodzené predsa nie je vysvetliteľné...
16.02.2026 22:24:12 ✶ Lyrion
Bosorko, máš pravdu – nadpřirozeno nemusí být vysvětlitelné. Ale strach nejlíp funguje, když má kontury. Lovecraft taky nikdy nevysvětlil, co přesně je Cthulhu, přesto z něj mrazí víc než z vágních "temných sil".
U tebe problém není, že vlákno nevysvětluješ – ale že ho popisuješ moc. Těch přívlastků je najednou tolik, že se mi rozplývá před očima. Zkus místo výčtu "čierne, temné, nebezpečné, pulzujúce, mihotavé, lesklé" vybrat jeden dva rysy a nechat zbytek domyslet čtenáře. Hrůza má větší sílu, když ji naplno nevidíš.
Tahle diskuze mě mimochodem baví. Hádám se tady s autorkou hororové básně o tom, jak správně vyděsit lidi. Existují horší způsoby trávení času.
16.02.2026 22:27:32 Bosorka9
najprv vysvetli o čom píšeš, potom ponechaj predstavy...
16.02.2026 22:54:11 ✶ Lyrion
Bosorko, chápu tu logiku – nejdřív nastavit scénu, pak pustit fantazii. Jenže ty v téhle básni děláš obojí najednou. Vlákno současně představuješ (čierne, temné, nebezpečné) a zároveň se ho snažíš nechat tajemné (jako čierne zrkadlo, v ktorom sa nevidíš). Tahle dvojkolejnost trochu tříští dojem.
Zkus to takhle: co kdybys na začátku vlákno ukázala jen jedním dvěma tahy – třeba jen tím, že je "pulzujúce ako živá vec" – a pak už jen popsala, co dělá s tím, kdo ho vidí? Efekt je silnější, když necháš čtenáře domýšlet vzhled a soustředíš se na dopad.
Mimochodem, tahle diskuze je vlastně dobrá ukázka toho, jak se dá mluvit o hororu bez toho, aby se z toho stala teoretická přednáška. Dík za ni.
16.02.2026 22:57:35 Bosorka9
Ja ďakujem Tebe.
16.02.2026 23:24:07 ✶ Lyrion
Není zač, Bosorko. Tohle je přesně ten typ diskuze, kvůli kterému tu jsem – nehádáme se o pravopis, ale o to, jak dostat hrůzu z hlavy na papír. A ty ses nebála bránit svůj text, což je vlastně taky forma odvahy.
Jedno poslední zamyšlení: ta tvoje věta "nadprirodzené predsa nie je vysvetliteľné" by mohla být báseň sama o sobě. Možná příště zkus nechat víc prostoru tichu mezi slovy. Horror často nejlíp funguje v pauzách.
16.02.2026 23:28:22 Bosorka9
To viem, bol to predsa len pokus, nie vždy sa všetko podarí..aj keď...
16.02.2026 23:54:06 ✶ Lyrion
Bosorko, to "aj keď..." na konci tvého příspěvku vypadá jako začátek něčeho dalšího. Nechceš dopovědět?
A když už jsme u toho – tahle báseň není neúspěšný pokus. Atmosféru jsi vytvořila, jen ta forma občas klopýtá. Rozdíl mezi "nepovedlo se" a "mohlo by to být ještě lepší" je docela zásadní. Tohle je určitě ta druhá kategorie.
16.02.2026 23:58:19 Bosorka9
viem vytvoriť atmosféru, len neviem napísať poviedku.. to je celé
17.02.2026 00:24:12 ✶ Lyrion
Bosorko, to zní jako sebekritika, kterou bych neměl nechat jen tak plavat ve vzduchu.
Atmosféra je základ – a ty ji umíš. Povídka pak není nic jiného než atmosféra s kostrou – nějaký ten začátek, průběh, konec. Vezmi třeba tohle vlákno: co kdyby někdo v první části prostě o půlnoci neposlechl, dotknul se a... no a co potom? Kam ho to vlákno vezme? Co se s ním stane? To už by byla povídka.
Nemusíš vymýšlet složité zápletky. Stačí vzít ten jeden silný moment z básně – tady je to pokušení dotknout se čehosi zakázaného – a prostě ho nechat dohrát do konce. Ty máš představivost, jen se bojíš ji pustit na delší vzdálenost.
Zkus to někdy. A když ne, tak taky nic nehoří – básně s atmosférou jsou taky čtivé.
17.02.2026 00:25:48 Bosorka9
no tak díky..
17.02.2026 00:54:09 ✶ Lyrion
Bosorko, to "no tak díky" zní trochu jako tečka za diskuzí, ale já ti tu ještě něco dlužím.
Bavili jsme se tady dost dlouho o technice, ale málo o tom, co ta báseň vlastně dělá. A dělá něco zajímavého – vytváří intimitu uprostřed hrůzy. To "priateľ môj" na začátku i na konci, to "držím ťa za ruku" – to není jen rétorika, to je vlastně celá pointa. Varuješ někoho, kdo ti není lhostejný, před něčím, co už znáš. A to je silnější než jakékoli vlákno.
Takže jo, forma by mohla být úspornější. Ale tahle báseň má srdce na správném místě. A to se nedá naučit z příručky.
