Ošklivosti minulosti už bylo dosti

V krabici staré našla jsem

obálku starou s nápisem

              Kodak.

Naditá byla velmi,

jak břicho nažrané šelmy.

              Copak

v ní asi zřím?

- Přemýšlím –

Bez valných obav ji otevřu

V momentě na obsah zanevřu

a řvu:

              Fota!

Z tanečních, z maturitního plesu…

chvatně to prohlížím v děsu.

              Bota

za botou se z minulosti dere.

Ach! Správně tušíte. Vzpomínání mě s…

              Harampádí!

Kam s tím?  – Však vím. – Na sirky zálibně zřím.

              Škrt!

A z mého hloupého mládí k nebi se vznáší dým.