Štědrovečerní

Tvé sny ať voní vanilkou a skořicí.
Ukradla jsem ji měsíci
který se chtěl chlubit
tou voňavou nadílkou
a
prodávat ji po lžíci tam
kde utajené lásky nabírají druhý dech.
A celou Mléčnou dráhu pak
nesou na zádech
plivou hvězdný prach a krev
a nám se hrůzou potí čela
že my už nikdy nepopadnem dech
když naše srdce prý
zkameněla.