Vysvobození

Vysvobození

Slíbil si bílou postel s nebesy,

na černém igelitu leží mé nahé tělo.

Údy ztuhlé a bez krásy,

dílo dokonáno.



Duše moje naposledy se dolů podívala,

už nic necítila.

Jen milovat chtěla,

toužila a pro lásku žila.



Odevzdala jsem se ti celá, vším si mi byl.



Odešels.



Jen bolest zůstala, srdce zlomené a prázdný byt.



Tělo bez duše, duše bez těla,

dlouho se trápila, čekala, doufala.



Než chladný kov osvobodil jí z těch pout.
Autor Slávinka, 22.02.2019
Přečteno 398x
Tipy 3
Poslední tipující: mkinka, rybka
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

To je báseň prožitá a výborná.

03.11.2022 19:31:06 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí