Anotace: :::
Já nesloužím lžím to ony slouží mi
holé nohy pravdy trčí ze zimy
do jara
zbytečný jehlový podpatky
Zaorat, podsít , uválcovat.
Všichni chtějí lásku a ty chceš
nemožný beze slov a třech teček.
A na károvaném ubruse zatím
výsměšně
panáčkuje zajíc.
jen do první společné snídaně
(v černém hledí)
co nachystáš za rozoranou brázdou ve větru
ve zlatém obilí
Už jen ten první verš mě dostal a nechtěl pustit dál... ;-) Ale pustil, i když i tak se člověk musí neustále vracet... Tvé metafory nenechají jednoho v klidu... :-) ST
30.03.2017 14:42:46 | Amonasr
myslím, že se nevysmívá...podívej se raději znovu...ÚSMĚV.Z.
30.03.2017 08:11:33 | zdenka
zkusím to... :)
30.03.2017 09:56:48 | Philogyny1