Anotace: :::
Já nesloužím lžím to ony slouží mi
holé nohy pravdy trčí ze zimy
do jara
zbytečný jehlový podpatky
Zaorat, podsít , uválcovat.
Všichni chtějí lásku a ty chceš
nemožný beze slov a třech teček.
A na károvaném ubruse zatím
výsměšně
panáčkuje zajíc.
jen do první společné snídaně
(v černém hledí)
co nachystáš za rozoranou brázdou ve větru
ve zlatém obilí
30.03.2017 14:42:46 Amonasr
Už jen ten první verš mě dostal a nechtěl pustit dál... ;-) Ale pustil, i když i tak se člověk musí neustále vracet... Tvé metafory nenechají jednoho v klidu... :-) ST