Velký vůz

Ve vlaku na sklonku dne 

se odhalují příběhy

 a venku sněží přes chraplavý hlášení, 

když se v tmavým skle setkává pohled s pohledem,

 hvězda s hvězdou. 

Každej z milionu, 

každej z davu kolemjdoucích,

 co neznamenaj nic,

 je středem svýho vesmíru, 

ve kterým je pro někoho nejbližší hvězdou na oběžné dráze

 nebo 

jedinou obyvatelnou planetou 

nebo 

supernovou 

nebo

 černou dírou

 nebo

 velkým třeskem, kterej všechno změní.

Vždycky se doufá, že v lepší,

 dokud neexploduje u hlavy tak silně, 

že v uších zvoní a zem se už nepřestane chvět.  

Možná hned za příštím rohem, možná za tou další zatáčkou. 

Nikdy nevíš, co obíhá kolem jiných,

co se děje v cizích galaxiích.

Tak hodně štěstí a přestupní do Lomnice, prosím.