Kamenný chrám

Anotace: Strašidelné...nebo ne? ;) Mini-příběh z mé planety MiLas X28 :)

 

Z kamene chrám

v něm každý

stojí sám

 

bojí se...

 

Zvon zvonem zvoní!

Jsou TU - jsou to "ONI"!

 

Sundávám nohy z ramen

.

Utíkám chladnou chodbou

náhle stojí před zákrutou

postava neznámá

spoře oděná

..

Brzdím, BRZdím, BRZDÍM

AAAAAAAA neubrzdím!

Pevně ji objímám

ústy úst se dotýkám

jsou tak

hebké

jemné

sladké

něžné

...

MLASK!

„Stefánku, už dost

já vím, že jsem kost

ale už - mmmm - vstávej

nebo ještě lépe - nepřestávej..."

 

;)