Broučák

To místo v lese nad řekou  

kam jsem snila, že tě zavedu 

Šumění minulosti korytem 

šepot omílaných kamenů 

tlukot srdce lesa a toho vlastního  

prodírat se skrz planou anděliku k tichu  

uranového dolu   

urnového háje  

jenom stará houpačka na katolickém táboře  

by občas zavrzala.  

  

Ale o pět let později a s někým jiným  

jsme jako pohřební průvod  

když kráčíme po stepi vytěženého lesa  

stromy skrývaly malou chatu pod skálou. Bodavá bolest nad obnažeností.   

Snila jsem, že tě vezmu na to místo v lese and řekou.   

  

Říkají mu broučák.   

Augmentativum vyjadřuje jejich bolest  

nad ztrátou kulis života.   

Lesy, kam jsme snad všichni unikali před svými já 

Toulala jsem se tudy s Bolestí 

rekonstruovala  

procházky lesem až do dětství.   

Zůstala obnaženost a pocit, že se není kam skrýt.   

Příště je třeba jednat rychle.   

To místo, kam tě budu příště chtít vzít

může znovu zaniknout dřív   

než naše spřízněnost.