Ztracená
Ztracená
Anotace: chaotická nebáseň
Mrzí mě, že jsem Tě nepoznal.
Úplně, cele, se vším všudy.
I když čím víc jsem Tě poznával, tím víc jsem zjišťoval jak moc jsme rozdílní.
Jak moc jsou naše světy vzdálené.
Přesto mi chybíš.
Mrzí mě, že jsem Tě nepoznal víc,
i když Ty jsi obětavý, ryzí přelaskavý cit
já jsem racio s puškou přes rameno a nabitou parabelou v opasku u boku.
Je mi tak moc líto, že Ti můžu dát tak málo a nejsem schopen dát víc.
Dát Ti tolik, kolik si zasloužíš, žádnou polovičatost.
A to Ti právem nestačí.
Zasloužíš si někoho, kdo Ti dá vše. Cele a plně.
Jsem z těch, u nichž nakonec rozum přetlačí srdce,
A co vědí, že vždycky nakonec opět přijde všední den.
A nezapomněl jsem!
Myslím na Tebe.
Každý den.
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Nádherne píšeš, La Suneteto...človeku sa chce toho textu dotknúť a schovať si do vrecka, potom si vyložiť na poličku a mať stále na očiach a na duši...
14.11.2025 18:45:48 | BlueZ
To je od Tebe velmi laskavé, milá BlueZ. Tak krásná slova mě přivádí do rozpaků.. každopádně děkuji velice, moc mě to těší a moc si toho vážím. ***
15.11.2025 01:32:19 | La Suneteto
Líbí se mi Tvá báseň... inu, cele a plně není dobré se dát... a tak Ti rozumím.
25.04.2025 20:13:25 | Helen Mum
Štěstí je krásná věc, ale .. tak to mi na první dobrou napadlo po přečtení ..
07.12.2024 23:25:21 | Vivien
Ex post. Šance se v životě často neopakuje .. Život na "dodatečně" nehraje. Jasný, neomšelý text, se tu často nevidí.
17.10.2024 21:52:15 | Vivien
Děkuju. A jinak máš pravdu, Viv, ale vždycky je všechno trochu složitější... :-)
20.10.2024 00:04:26 | La Suneteto