Kdo jsem?

Jsem stín, co tančí a na hraně se skrývá,

ani světlo, ani tma – a přesto jsem.

Zrcadlo, jehož povrch tiše zpívá,

ale nikdy neodpoví – kdo jsem?

 

Hledám se v hloubce vod,

které tečou tam, kde rád začínám.

Hledám se ve výšce oblak,

Které putují tam, kam si nevzpomínám.

 

Když se ptám,

stávám se odpovědí.

Když odpovídám,

Stávám se polo-mědí

 

A tak hledám, vlastně ne,

Jen klamu podléhám,

Co když, nevím ne…

když být je jediné, co znám?

 

Do jezírka se dívám,

Nicotu v odrazu sleduji,

Svého obrazu se ptám,

Kopii přitom obdivuji.

 

Kdo (vlastně) jsem?