ZAMYŠLENÍ

Co je to poezie?
Jak zní v duši básníka?

Moderní je verš volný —
bez rýmu,
bez rytmu,
jen s myšlenkou.

Musí být silná.
Originální.
Sdílná... někdy mlhavá.
Bez minimalismu.
A s koncem, co nezmizí v tichu?

Čteme mezi řádky,
lovíme slova,
věty, které nebyly napsány
a přesto znějí.

Lyrika ustoupila —
zmizel i rým a jeho kouzlo.
Proč?
Možná je těžké tvořit obrazy,
ještě těžší jim porozumět.

Raději se píší slova
jako v próze —
podle množství myšlenek.

Málo myšlenek? Málo strof.
Hodně slov? Více veršů.
Slok podle srdce.

Kdo se nebojí rýmu,
zjistí časem,
že to není marné hledání.
A pár výjimečných ukáže,
že hudba slov
je stále živá.

To je pak balzám na duši.