Dnes necítím se jako dřív
nápadů plná
emocí
těm tvořila jsem po nocích
úkryty
aby neumřely
však bez pocitu
že nás dělí
vždyť moje láska byla tvá
pevnější
lehčí
povolná
Bylo to místo zvláštních snů
obarvilo mi šedi dnů
asi jen básník porozumí
anebo ne
též už tu není
to ty jsi hledal
kde je chyba
až našel múzy
co mě líbaj‘
narostly ve tvé fantazii
v obrovské stíny mojí viny
kterých se musím strašně bát
ne chvíli
navždy
napořád
Křičel jsi
hrozil
obviňoval
všechno kolem nás
jsi podminoval
ani krok stranou
z daných cest
za každý "úlet"
jenom trest
Láska je křehká
vločka sněhu
milovat tě už nedovedu
sám nevíš
co jsi po mě chtěl
a tak jsme došli
do pekel