Oparuvín

Oparuvín

 

Oparem mlh vydechl les svůj sen 

krvavé stonky vřesů zdraví ráno jiskrností

ještě dřív, než štafetu přebere ospalé slunce.

Potok šumí pod mýma nohama

jemně a divoce zároveň,

hladí i obrušuje

jako milenec co dychtí

a přitom se bojí dotknout své milky.

 

 

Nikdo jiný nevydal hlas v posvátnosti nového dne.

Jen hrdliček pár choulí se k sobě

zimomřivou touhou po objetí,

aby společným dechem

naplnily  prostor zurčící láskou ...

 

 

Autor Malá mořská víla, 26.09.2023
Přečteno 124x
Tipy 26
Poslední tipující: zdenka, CULIKATÁ, narra peregrini, RadekČ, jort1, Anfádis, básněnka, mkinka, o3_gambit, ukrytá v máku, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Za tuhle tleskám :-)

27.09.2023 07:47:22 | básněnka

Že ty jsi byla ráno na houbách? Tvůj popis jitřního lesa je nádherný. Jen mi tam chybí krásná víla. Ba co dím, vždyť tou krásnou vílou jsi tam byla Ty.:o)

27.09.2023 02:15:32 | Jackyl

Ta je překrásná :)!

26.09.2023 22:20:49 | ukrytá v máku

Nádherné jak umíš kouzlit se slovy

26.09.2023 21:59:59 | Bufik

..příroda je sama romantika...pěkný...

26.09.2023 21:18:29 | Marten

Tak tohle je krásnej příslib romantickýho snění...děkuji.

26.09.2023 21:02:55 | cappuccinogirl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí