Anotace: ***
Oparem mlh vydechl les svůj sen
krvavé stonky vřesů zdraví ráno jiskrností
ještě dřív, než štafetu přebere ospalé slunce.
Potok šumí pod mýma nohama
jemně a divoce zároveň,
hladí i obrušuje
jako milenec co dychtí
a přitom se bojí dotknout své milky.
Nikdo jiný nevydal hlas v posvátnosti nového dne.
Jen hrdliček pár choulí se k sobě
zimomřivou touhou po objetí,
aby společným dechem
naplnily prostor zurčící láskou ...
Za tuhle tleskám :-)
27.09.2023 07:47:22 | básněnka
Že ty jsi byla ráno na houbách? Tvůj popis jitřního lesa je nádherný. Jen mi tam chybí krásná víla. Ba co dím, vždyť tou krásnou vílou jsi tam byla Ty.:o)
27.09.2023 02:15:32 | Jackyl
Ta je překrásná :)!
26.09.2023 22:20:49 | ukrytá v máku
Nádherné jak umíš kouzlit se slovy
26.09.2023 21:59:59 | Bufik
..příroda je sama romantika...pěkný...
26.09.2023 21:18:29 | Marten
Tak tohle je krásnej příslib romantickýho snění...děkuji.
26.09.2023 21:02:55 | cappuccinogirl