Óda na Inn

Lineš se z nejvyšších vrcholků,

mezi kameny se proplétáš,

po velké balvany od malých oblázků

svou cestičku si spřádáš.

O Inne, o Inne!

 

Od pramínku k potůčku,

po potok od potůčku,

k říčce od potoku,

od říčky po řeku.

O Inne, o Inne!

 

Brousíš přírodou jako vítr,

ledově tyrkysovou barvou

vábíš jako samičku tygr

svou jiskrou neodolatelnou.

O Inne, o Inne!

 

Rychle se v tobě dá ztratit,

tvou ušlechtilou čistotu

nemůže snad nic zhatit,

ponech si svou čistou notu.

O Inne, O Inne!

 

Pro tuhle barvu arktickou

rozběhla bych se v světa kraj,

a šla bych rychle a rovnou

na tvůj akvamarínový ráj.

O Inne, vezmi mě s sebou!