Občan NY CITY část II

Co bylo po smíchu holek nevim,
mám vobrovskou - vodpornou žízeň,
jak flákota, primitiv u lednice ležim
ztěžka údy zvedám, abstinenční krize.

Jsem v depresi a ke všemu ještě
úlisný kapky pozoruju kalným vokem.
Z voblohy - radioaktivní spad deště,
má hlava v resetu, je plná voken.

Divný ticho a kolem dutá tma,
zvedám svý tělo zchvácený,
chytnu se dveří vod lednice
lámu se v kolenou,v ramenou,
škrtím jistě okraj vod sklenice,
převracím voči, hořce slibuju
můj bože,fakt už nebudu pít
aspoň teda, když na to nebudu,
šeky nebo podělaný prachy mít!

Do dna vypiju vládní minerálku
Je těžký teď myslet na morálku
Mozkem mym běží: „Proč vlastně piju“
Proto, že to jak Jim Morrison NEPŘEŽIJU!