Nezapomněli

Letmý Tvůj polibek

na mé tváři

a najednou nezáleží

že je zítra září

Zavoněl jsi jako domov

ve kterém se sama ztrácím

a zase tu sedím

u Literu v módu psacím

Hladová po slovech

jež poskytnou útěchu

kladu své myšlenky

do modra, do mechu

Bez  d e c h u

Tvůj úsměv

sledovaný pokradmu

jako by se zahlédnutím

ztratit měl

vidím že i Ty

sis na nás rozvzpomněl