Znásilněná dívenka

V koutku spoutaná sedí,
k bohu se tiše modlí.
Přinucena pomalu vstane,
pak rána na obličej padne.

Slzy dívka polyká,
potají však vzlyká.
Muž se raduje,
touha v žilách pulsuje.

Tričko z dívky strhne,
vzrušením on vykřikne.
Úd se mu postaví,
do dívky ho násilím vrazí.

Dívka zuby zatíná,
muž prudce přiráží.
Ona se vzpíná,
ale on ji k zemi sráží.

Pak vystříkne jí na obličej,
to už obvyklý děj.
Dívka se na zemi svíjí,
pohled s pohledem se mijí.

Dívku zpátky uvězní,
bolest v hlavě jí zní.
Tak to již běží,
rok za rokem vězí.