Němá tma

Dnes ještě není zítra, a stejně klopýtáme mezi  kameny, do hloubek nitra svého. Tam nalezneme tóny svázané věčnou opratí v melodie, které nikdy nezazní.

V údolí rakví

zpívá v černém dívka.

Té noci hvězdy nerozsvítí své nebe

neboť stíny spolykaly čas.

Jenom jedno světlo

rozškrábne tmu.

Je to ten

kterého ona hledá

ten

který hledá ji.

Ztracená a ztracený

přichází

oba hledat rakev pro srdce

utichlá únavou a zmarem.