Za svítání

Když nad loukou kreslí duha
a v podvečer jsme zase sami,
-pak i za svítání.

A kdyby anděl vstal z popela,
kdyby smuteční hudba dozněla,
-nic se nezmění.

Čas touhu neměří a slavík křídla nemá,
pustá bílá krajina
-je pořád němá

Když srdce ztratí dar žít,
hadrová panenka přestane brečet.
- já začínám křičet.

Když barvu ztratí tvá pleť,
nebudu lhát.
Když teplo ztratí tvé ruce
začnu se bát.

Otevřu obálku do krajiny mraků,
zavřu oči a uslyším tvůj hlas
-ne to vše nezahojil čas.

Bylo to klišé, a čas se vleče
-jinak než by měl,
jako by skřípot houslí nedozněl.