Návštěvnost
Nesuv
Nesuv
... podél starých rozpadlých zdí,
zkřehlá, sklíčená, mlčící,
toulám se dlouhou, dlouhou ulicí...
v hlavě hlasy, vyprávění
o životě, marném snění,
jsem nic, předzvěst smrti a zapomnění...
ach! již půlnoc, hvězdy zaseknuté na kopí,
pomerančové lampy stínohry,
šumění deště barvy rozpíjí...
svět je mokrý,
placatý,
tak málo hloubavý,
tak málo laskavý,
viny,
viny,
viny...
Tu zaslechnu: „Ušáčku, snad se nebojíš?"
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskHelen, ty nebásníš, ale maluješ. Pomerančové lampy!!! Komu se to kdy povede?
11.05.2023 03:33:03 | Matahaja
Pánečku, to mám radost!! děkuji za návštěvu, Matahajo :-))
11.05.2023 13:04:35 | Helen Mum
Mám pocit..jako bych tam byla a v tom tichu..a osvětlení..běžely hloubavé myšlenky.
Pamatuji si večerní procházky městem a občas..i ten hlas..uvnitř jako by volal..zda strach v krocích není.
Je to obrazně i pocitově pěkná momentka milá Helenko, ráda jsem jí četla:).
25.02.2023 20:35:02 | jenommarie
četla jsem ji už v sobotu? a s tou písničkou, jsem se chvíli taky prošla kolem "své" staré zdi... moc moc krásná Helen*
20.02.2023 20:40:24 | Sonador
Děkuji, milá Son, velmi jsi mě potěšila, moc děkuji :-)
25.02.2023 19:09:58 | Helen Mum
Moc se mi líbí :)
19.02.2023 20:45:15 | Narra
S pokorou děkuji, milá Narro, mám velkou radost :-)
20.02.2023 19:30:13 | Helen Mum
Velmi hezké.
19.02.2023 20:17:20 | MonoGame
Děkuji za zastavení a zanechaný komentář, mám radost :-)
20.02.2023 19:29:33 | Helen Mum