Mlčení
Mlčení
znám slovo... i mlčení,
jako když vhodí kámen do studny,
neslyším šplouchnutí
... a někde v mé hlavě, za tou oprýskanou zdí,
proletí čmelák, vítr šustí po poli, mihotají hvězdy,
a celý boží svět...
ztrácím se,
ztrácím,
v tichu rozčeřených hladin,
na špičce nosu promlčený sen...
Poslední tipující: Jarunka, Stanislav32, Fialový metal, enigman, Sonador, ukrytá v máku, šerý, kudlankaW, Vivien, Dreamy, ...
Komentáře (14)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk23.05.2023 07:57:46 Frr
..tenhle sen asi co ne nevidět rýma odplaví...ale ten nový už se zvolna rodí už hýčkán křídly soumraku-předzvěstí bohaté noci, co přináší nám kýžená rozuzlení.... ST*
23.05.2023 20:04:25 Helen Mum
Děkuji, Frráčku, moc mě těší Tvůj komentář, jsi laskavý... děkuji! :-))
20.05.2023 21:34:57 Vivien
Stačí jen o strunku čmeláka zavadit, bzuknout, a ticho rezonuje, a hladina v nepatrném chvění už už je příslibem. Jako to magické ticho před setměním.
Krásná báseň Helen. Souznit s tichem prostoru.
21.05.2023 09:25:49 Helen Mum
Milá Vivien, jsem vděčna za Tvoji návštěvu, a děkuji za krásný komentář! S pokorou, Hel.
20.05.2023 16:59:47 jitoush
....Tak nějak jsem se ztratila s Tebou Helenko.....a v tom Tichu je mnohdy patrno více,než v mnohosti slov,je tam hojivě....děkuji za Tvou báseň......Ji./úsměv/
20.05.2023 18:48:47 Helen Mum
Milá Jituško, čtu vždy tak ráda Tvé komentáře, Tvé sdílení... a jsem Ti nesmírně vděčná! Děkuji za zastavení... :-))
20.05.2023 15:48:34 blues
Hezky napsané, Helen, moc milé čtení. Oprýskaná zeď ve mně probudila vzpomínky na svět obrazů Kamila Lhotáka. Jako kdybych si sám opřel kolo o oprýskanou zeď, sedl do trávy, pohlédl na modrou oblohu a pozoroval dva žluté balóny letící za promlčeným snem. Krásná nálada laskavě slunečného dne, se šuměním větru v tvých slovech, jakoby tajemně přelezla poetickou ohradu snů. Díky.
20.05.2023 18:46:46 Helen Mum
S pokorou Ti děkuji, Blues, za komentář plný obrazů, žlutavě barevný, prodchnutý nadějí... s velkou pokorou. A mám samozřejmě radost!! :-)) Děkuji :-)
