Anotace: Pro Lesní žínku
Pozvání
Tvá poezie je mi blízká.
Srdce mé se kochá hrůzou,
stýská si a radostí pláče.
Básně Tvé jsem četl v práci.
- Potají.
Lesní žínko, Královno verše.
Jsi mou múzou, omamnou vůní,
inspirací k registraci.
„Les je všude.“
„A čas je nelítostná metla.“
- Říkají.
Co si sednout na trávu?
Veřejně či v ústraní.
- Vážně.
Tohle je opravdové pozvání.
Dvakrát zdůrazněno.
- Dvakrát.
Třeba do Mekáče…?
- „Ten je všude.“
Lesní muž a Čaroděj světla.
To je panečku rozdíl když slova použijeme DOOPRAVDY že. Jak najednou se básnička celá tetelí sdělením! "VÁŽNĚ" Není to udělané jen jako, aby čtenáři (i autor sám na sebe) zírali, naopak ten kdo tady mluví je SKUTEČNĚ akční čaroděj, protože naplnil jalovými texty dávno vybydlený liter živým obsahem. Skutečným pozváním ve verších, pozváním ke známosti.
A všichni kdo si na lesní muže a víly jen hrají, můžou závidět.
03.06.2024 12:53:35 | Ezop
Vážený Ezope,
děkuji Vám za chválu.
Jsem potěšen a velmi rád.
Snažím se však tvářit,
že to není náhoda…
"VELMI VÁŽNĚ"
Jako osudový osud, nebo turisti.
Však Takových jako Vy je pomálu.
Co živou poezii života,
když není z čeho vybírat,
i přes mlhu závisti,
dokážou rozeznat a spatřit.
04.06.2024 09:23:28 | Tom4594