věnováno Z

věnováno Z

 

Po dešti vítr přehraje smyčcem kosti

pláč do lítosti

do trumpety smích

/kůže se suší na šňůře s pejskem a kočičkou/

povrch šílenství?

hostie a pastovaný med

---

komíhá nožkou ve vikýři hanbatá a

nenažraná nohy má od bláta

někdy žabí bříško

někdy žal                     za pusou od povidel

pod nohama

všechny padlé kmeny mění tělo za trikot prosáklý potem mízy

mám tě na všech prstech

pak zmizíš

 

jsem po mámě

horko v kamnech přežvykuje polena       těch brouků s měňavými krovkami

mám její něžná prsa

                              těch brouků a larev

horko se opírá o smeták

 

saháš po děvkách

v bordelu u Pavouka

 

dýl po stloukaném

 

 

Autor Philogyny1, 29.09.2024
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

30.09.2024 10:31:12   jort1

což teprve pod povrchem...

líbí

11.10.2024 13:44:08   Philogyny1

Taky se tu usmívám...

líbí

29.09.2024 21:31:17   Vivien

Nebýt této básně, kdoví, kdy bych se zas nachomejtla, ale přihlásila jsem se jen proto, abych řekla cosi tak jednoduché, jako že je to pro mě úžasný text, už ten začátek .. by mi k tomu stačil, ta krásná první sloka. Však taky není divu, zde si najdu vždycky. Děkuju.

líbí

11.10.2024 13:43:33   Philogyny1

Mne ten komentář dojmul, moc. Ani nevím, co víc napsat. :o)

líbí

29.09.2024 19:12:56   Ž.l.u.ť.á.k.

Snad už je to 'ze života' trošku méně chaotické, než tenkrát... doufám!
Měj se pěkně, S:-*

líbí

11.10.2024 13:41:08   Philogyny1

Děkuju!

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel