Karel Hynka Máchu Nezval

Po modrém blankytu bělavé páry hynou
I za slunného léta je tu zvláštní stín

Lehounký větřík s nimi hraje
Jak v starém obraze jenž u nás doma visí

A vysoko - v daleké kraje
Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt

A nebe modravé a hory modravější
Bílé obláčky dálným nebem plynou

A smutný vězeň takto mluví k nim
Proč cítil jsem tu vonět kopr česnek kmín?