Moc cítím,
moc se směju,
moc přemýšlím,
moc řeším
a moc mluvím.
Jsem až moc upřímná,
moc milující,
moc se zajímající,
moc starostlivá.
Být "moc“ není nemoc.
Znamená to, že ještě existují lidé,
kteří mají co dát.
Kteří tě zvednou, když nemůžeš vstát
a připomenou ti, že ještě je pro co se smát.
Nechci to vzdát, i když je toho na mě moc.
Trápí mě, že jsem někdy moc pro ostatní,
a když chci všem pomoct,
zapomínám, že pomoc potřebuji i já.
Moc mi na tobě záleží.
Moc si přeju, abys to věděla.
Snažím se korigovat svoje emoce,
moc vše neřešit,
protože vím, že tě to zatěžuje,
a to mě moc bolí.
Moc jsem si přála zvládnout to bez emocí,
moc o tom nepřemýšlet.
Jenže tvoje kouzlo mi vzalo veškerou moc
a je těžké si pomoct.
Těžké držet se od tebe dál.
Máš moc krásné oči — stejně jako duši.
Moc mě mrzí, že to nevidíš,
že to nechceš slyšet.
Protože i když si to nepřiznáš,
máš v sobě kouzlo,
které má moc dělat mě šťastnou
ve dnech, kdy se trápím,
že přes to, jak je toho na mě moc,
nedokážu si nechat pomoct.
A tak mě těší, že tu jsi.
A moc bych si přála,
aby to těšilo i tebe.
Mám tě moc ráda
Těchhle moc - na mě vůbec není moc:-)
Taky je mě dost často "moc"
jenže být mě míň, už bych to nebyla já:-))
Ráda jsem četla*
28.05.2025 17:52:24 | cappuccinogirl