ostříhala sis vypadaný vlasy
ostříhala sis vypadaný vlasy
Anotace: 2. 4. 2022
|
Nikdy jsem si nemyslela, že bys moh být až tak ubohý. Ohýbaný třikrát páleným větrem. Ohýbaný pamětí, mámou, co odešla dveřmi, kterými nejde projít. Pozor, vyletí moudivláček --- neříkej sýr. Narodíme se v nějakém pořadí. Někteří z kukel bílých motýlů pijou zelnou šťávu. Pak umírají. Co je to ráj? Jednou ti znetvořím obličej až na sám žal, lásko.
Každou noc se probouzíš svým vlastním křikem. Sen s černým kolárkem odejde středem oltáře. Přes svěcenou vodu nevěřících obtiskneš do sněhu obličej s otevřenýma očima. Ráno je pochčije cizí pes. Sušíš je pozpátku na popravčí káře.
A řeč.
Věk nehraje zásadní roli. Pro společný smích. Co já vím. Není to až tak důležitý.
Mám ráda fialky.
i ty
ostříhala sis vypadaný vlasy ano to ráno svítilo slunce
|
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
mámou, co odešla dveřmi, kterými nejde projít ... našla jsem si zas něco jinýho dneska v tý tvý :) texty jsou jako taroty, najdeš to, co potřebuješ, co tě potřebuje ...
děkuju
15.06.2025 08:13:40 | lawenderr
Když psala tuhle malou, tak jsem se hodně zlobila. Jako kluk našel maminku v garáži v autě. Brečel mi tenkrát v kanceláři v nemocnici a já mu utírala sople pod nosem. Psávala do školy omluvenky, vlastně částečně přebrala funkci maminky. Už tenkrát jsem věděla, že bude mít problémy na celý život. A já nejsem matka Tereza...Taroty si už nevykládám od té doby, co mi vyšla smrt v rodině. Byla z toho nešťastná, zkoušela znovu a byla tam. Umřela mi třináctiletá neteř na meningokoka a já ty karty od té doby nevzala do rukou. Tak jsem se dneska rozepsala a že děkuju... :o)
15.06.2025 08:44:37 | Philogyny1
když něco končí, smutné a bolavé... *** :-))***
15.06.2025 05:37:49 | Iva Husárková
Ivuš, děkuju za nakouknutí. Ráda tě zase vidím, ozvu se. :o)
15.06.2025 08:35:30 | Philogyny1
líbí se mi: každou noc se probouzíš svým vlastním křikem. v tom se poznávám. jsi mi blízká! ***
15.06.2025 08:37:02 | Iva Husárková
Některé verše si z básně pamatuji. Zejména z prvé sloky. Je prima, že si mohu opět přečíst utkvělé verše prosáté sítem času. Asi to bude obžaloba někoho, který ublížil někomu z blízkého okolí. Je to dílo inkognito, o kterém tuší jen autor jak vypadá, jaký má škleb a jakým dlouhým stínem prošel kolem autorky.
Nevím, zdali je báseň už časem vyhojena. Tak snad do jizev.
Ale verš "co je to ráj?" Však nám i s půvabným nadhledem animace Jean Effel, vykreslil Adama s Evou, tak víme. Vlastně to nebeské podkroví ráje ani nestojí za řeč, když padáš, padáš až na zdejší dno nebe... jednou si do jablka kousneš...
15.06.2025 02:41:54 | šerý
Ty si ji pamatuješ? Chvilku tu byla a pak jsem s ní odešla. Teď dala zpátky a přemýšlím...Tenkrát jsme byli v horách, bylo časné ráno, vstala jsem, podívala se do zrcadla a ostříhala si vlasy... :o) Děkuji ti.
15.06.2025 08:33:02 | Philogyny1
