to ráno havran zvedal křídly déšť z kaluží

Po bouřce v kalužích havran zvedal křídly deštěm promočená slova

pršelo jen pod růží

---

to ráno havran zvedal křídly déšť z kaluží

a Holan rozevřený na stránce dvě stě dvacet právě dopisuje perem faksimilie svůj první testament

Terezka Planetová

poletují v ní ptačí slova

vystlaná hrubozrnným pískem krásy světice

---                                                                      

 vysoko v horách

připínáš na oblohu po paměti sokolnické rukavice

na chvilku je ti zima

taková co nikdy nerozžíná utajená slova v tělech petrolejových lamp

mají rozestlaná žebra

zaznamenán přelet bránicí

už víš že ho uvidíš

a nic mu v tom nezabrání

          na dlani začíná prosvítat tetování