to ráno havran zvedal křídly déšť z kaluží
to ráno havran zvedal křídly déšť z kaluží
Anotace: ---
Po bouřce v kalužích havran zvedal křídly deštěm promočená slova
pršelo jen pod růží
---
to ráno havran zvedal křídly déšť z kaluží
a Holan rozevřený na stránce dvě stě dvacet právě dopisuje perem faksimilie svůj první testament
Terezka Planetová
poletují v ní ptačí slova
vystlaná hrubozrnným pískem krásy světice
---
vysoko v horách
připínáš na oblohu po paměti sokolnické rukavice
na chvilku je ti zima
taková co nikdy nerozžíná utajená slova v tělech petrolejových lamp
mají rozestlaná žebra
zaznamenán přelet bránicí
už víš že ho uvidíš
a nic mu v tom nezabrání
na dlani začíná prosvítat tetování
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk02.07.2025 17:01:06 Philogyny1
Kdyř jsme tu byli loni, byla bouřka a na louce se koupal havran. Fotila, ale mobil nevidí to, co já, někdy. Ještě není člověk. No a teď dojeli, vyšla ven a natáčela si a seshora začalo pršet, jen na tu růži a na mně... :o)
