A nic víc

Kde to jsem říkám si.
Je tu tma a nic víc.
Sedím na zemi cítím jen zem a nic víc.
Natáhnu ruce a snažím se nahmatat zeď, dveře, okno, cokoliv místo toho cítím jen vzduch a nic víc.
Mám strach bojím se, chce se mi spát a nic víc.
Ne!
Vzchop se! říkám si, Otevři oči! nutím se.
Žádná tma ani zlo tu není, jsi to jen ty a nic víc.

Každý se občas topí ve zlu, které ovšem není nic než on sám a nic víc.