divadelní kukátko s šatnou odloženého peří

 

rozednění

milování 

podává ženám andělskou tvář 

to jenom sex hraje šachy s časem

na každém poli jiná smrtka

poledne 

položila na špalek svoji spánkovou kost 

byla plná neřesti a ptáků

jen vzadu nedosněná silueta muže 

vzala do ruky sekeru

vylétali jeden po druhém 

s každým dalším rozseknutým špalkem 

kosti dřeva opouštěly pryskyřici 

tyhle rovnala nejraději

děj nalámaný do hrany vysokého ohně pod střechou stodoly 

měla 

divadelní kukátko s šatnou odloženého peří

alarm pro slovo věřím 

udělala z něj štěp a 

zasadila do nevíry 

západ slunce

všechno klekání věží zvoní do kravských zvonů 

držel v rukou madonu 

už bez kříže 

držel zpocený otěže svých smyslů

vypálila mu desatero do podbřišku a na každou z modliteb navlékla svůj roztrhaný kabát 

jednou se bude bát ještě neví

že venku sněží peří 

to zvon laská šíji jestřába