Varování

Varování

 

Procházka lesem,

prý už rostou...

 

Hlouběji se ponořujeme do neznámého lesa.

 

V lese docela sucho, jen místy tečou potůčky,

sem tam se dere ven nějaká jedovatá houba...

 

Opět na zemi leží lískové oříšky...

 

Nevím, co si mám nyní myslet,

žádný strom s lískovými oříšky nevidím...

 

Že by varování, pro moji Popelku...

 

Za chvíli slyším hlas...

 

Jé, jsou tady bílá pírka...

 

Asi andělé na nás dávají pozor.

 

Na tváři se mi objevil úsměv,

moje oči směrovaly k nebi.

Ústa vyslovila slůvko,

děkuji...

 

Procházíme přes louku směr další les...

 

Opět žádný hřib.

 

Nastal problém.

 

Dcerku přes tepláky štípla vosa.

 

Vzdáváme to.

 

Noha ji začíná otékat,

flek se zvětšuje,

léky jsou na pokoji v penzionu...

 

Musíme se rychle vyškrábat z údolí na cestu...

 

Naše orientace je na bodu mrazu.

 

Bereme do ruky mobilní telefon 

a přes mapy se snažíme orientovat.

 

Podařilo se.

 

Ještě, že byl v lese signál...

 

Tentokrát nám technika zachránila život.

 

Možná taky štípnutí od vosy...

 

Místní rozhlas hlásí k obezřetností při pohybu v lese.

 

Toulá se zde totiž medvěd...

 

Všechna ta znamení nebyla zbytečná...

 

Oříšky ukazovaly na opatrnost mé dcery.

 

Andělé varovali před hrozícím nebezpečím toulavého

medvěda...

 

Někdy je dobré vnímat okolí...

 

Dává nám tolik informací...