Zvuk starých hodin
Jako malá holka jsem milovala zvuk starých hodin...
Bylo jedno, jestli to byly závěsné kuchyňské hodiny, nebo kukačky, nebo malé natahovací hodinky na ruku.
Každé hodiny si stejnou písničku zpívali po svém...
A to kouzlo natahování...
U kukaček řetízek s šiškami, který se každý večer musel vytáhnout, aby se šišky nedotkly země a kukačky se nezastavily...
U pánských a dámských hodinek vrčení
malinkého bočního kolečka při natahování...
Vždycky jsem čekala na tu kouzelnou chvíli, až hodinky bude někdo natahovat...
Taky jsem chtěla přiložit ruku k dílu...
Poslouchat ten uklidňující zvuk malého kolečka, a mezi tím poslouchat rady rodičů, ať to kolečko hlavně nepřetáhnu...
Táta mi vždycky říkal...
Slyšíš, jak hezky tikají...
Dával mi ruku k uším, ani jsem nedýchala...
Nebyla jsem sama, každé malé dítě v rodině mělo z tikacích hodinek stejný kouzelný, nezapomenutelný pocit...
Díky táto...
Obdivuji autorku jak vybírá náměty a pracuje s jazykem bez nadměrného používání jinotajů. Jasně a bez složitostí. A ano, hodiny jsou krásné. Měli jsme kukačky i natahovací.
15.10.2025 12:53:49 | Admirál
Díky Admirále, píši především srdcem...
Prožila jsem se svými nejbližšími příbuznými spoustu krásných chvil, v prostředí starém, krásném, skromném a proto je v mém srdci tolik místa pro vzpomínky...
15.10.2025 22:07:55 | Marťas9