černá díra
srdce svírá
když své stíny maluje
lidé stojí
ruce lomí
když se obzor zmenšuje
beznaděj všech
poslední vzdech
dozněl na hranici z těl
"Mých"
...
..
.
Pán Bůh posmutněl
a otočil list v Knize Zrození
To je náhodička. Moc zdravím. Koukám, že dílo ocenila tipem, nikoli však slovem. Nevím, mám-li se pokoušet ještě teď s křížkem po funuse... Každopádně stejně vše, co jsme chtěli si již řekli, že ano?!
26.12.2025 14:09:33 | karolinakarol
Ooo, potěšení na mé straně :-)
I s křížkem po funuse je pokušení*, tedy pokoušení se, vždy velmi vítané, Karolínko ;-)*
Ne ... Stále je a bude mnohé, o čem mluviti se dá krásně do hloubky ;-)*
26.12.2025 17:37:41 | Ondra
Smutná mini od veselého Ondru...to nejak...ale kontrasty v tvorbe sú fajn. Dúfam, že už je to dobré :)
13.11.2025 22:39:45 | BlueZ
Díky velice, milá BlueZ :-)*
A ano - už je to dobré, neb jinak to ani být nemůže, pokud chci žít dál... a zatím chci... ;-)*
Objímám*
13.11.2025 23:45:11 | Ondra
Černou díru zašiji, culíček Ti přišiji a bude po depce v Ondráškově:-)). Krásně napsaná, moc.
28.10.2025 21:30:18 | CULIKATÁ
:-))
Milá Culíčko ;-)*, velice Ti děkuji i za culíček a máš pravdu i recht - po depce se zaprášilo rychlostí blesků ;-))
Jsem moc rád, že se Ti líbí :-)*
28.10.2025 21:35:44 | Ondra
Nějak mi, Ondro, nejde, se k té nicotě vyjádřit. Napadá mě Holanovo : Smrt žere řev duše. Věřím, že tě omilostní divukrásný podzim.
28.10.2025 06:38:42 | Matahaja
Velmi zajímavé, Matahajo...
Díky Ti velice a věřím a doufám, že to bude tak, jak píšeš - inu, příroda je mocná jak "sviňa" - smím-li to takto podat ;-)
28.10.2025 10:41:23 | Ondra
Báseň je krásně napsaná... jen, bolí mě smutek, který z ní tryská a prýští... protože vím, že Tvé texty bývají opravdové, zrcadlí realitu...... ať se daří lépe, milý Ondrášku... posílám úsměv :-))
24.10.2025 17:23:22 | Helen Mum
Děkuji moc a moc, Helenko milá :-)*
Objímám Tě, aby smutek zmizel a bylo zase krásně ve Tvé duši :-)***
Měj se co nejlépe :-)*
24.10.2025 17:32:58 | Ondra
tohle je jen kraťounká smuténka, viď že jó...
ty se nenecháš zlomit
nádvoří tvého hradu bude mít vždy raději rolničky komediantů než barvy smutku
Ondrášku ty máš v očích příliš mnoho šibalskejch jiskřiček
kdepak nějakej splín, vždycky si s ním poradíš, cejtím to z tebe, ty jseš světlo, ne stín**
24.10.2025 15:33:37 | cappuccinogirl
Moc Ti děkuji, milá Cappu :-)* a ano - to víš, že je to jen záblesk smutku ;-) Zase bude fajň - časem... :-)
24.10.2025 15:44:15 | Ondra
Toto nie si ty ... niečo sa deje s tebou...
24.10.2025 11:26:36 | Bosorka9
Ano, máš úplnou pravdu, milá Bosorečko9 :-)* - trošku děje... Je to má trošku odvrácená strana - řekněme temno, které pomalinku narůstá, ale zatím se mi ho daří krotit... uvidím, jak dlouho to vydržím... (doufám, že až do svého skonání... ;-) )
24.10.2025 11:35:10 | Ondra
Když hvězdy hasnou, i Bůh se sklání,
v tichu se rodí nové poznání.
Překrásné díky :)
24.10.2025 11:23:47 | mara539
ach, jej... bolavé srdíčko... pohlazení, ať je líp! ***
24.10.2025 02:35:13 | Iva Husárková
:-)*** Děkuji Ti moc, milá Ivčo :-)
Srdíčko ani moc ne, jako spíše vše ostatní ve mně - jen taková malá noční depka ;-)
Objímám :-*
24.10.2025 11:13:54 | Ondra
mrkla na něj dlouhými řasami a vydala hluboký vzdech... srolovala pruhovanou ponožku a koketně ji odhodila do dáli... úsměv jako zbraň proti smutku a vskutku... objal ji a políbil... culíček pro krásný den... objímám Tě! ***
25.10.2025 01:47:43 | Iva Husárková
:-)***
Krásné...děkuji velmi vším ;-)*
Přeji Ti také nádherný den*
Objímám***
25.10.2025 08:53:38 | Ondra