Stolek pro jednoho (dva)

U stolku pro dva sedím sám,

tam zdánlivou samomluvou trpívám.

Jak na čaj pro dva prostírá,

je radost vidět číšníka.

I s tebou něco nebude v pořádku,

proto, že se se mnou bavíš.

Ručičky dějin točí se pozpátku, 

zase zní "Hoří už Paříž?"

A tiskem někdo pozpátku listuje,

začal od sportovních stránek.

Na míru kovář ukuje okuje,

pro horší z obou mých stránek.

.

U stolku pro dva sedím sám,

čaje, že stačil by na rezervoár.

Já k tobě navždy přikován,

ty "sbohem a au revoir".