Na vlastní triko (Reservé)

Byl dost zvláštní ten případ, když jsem ho vyfás´,
beze stop, násilí, scházel i soudní příkaz,
zbyla po nich voda zavřená.

Ona byla školních tříd královna krásy,
on ztělesněním, no byl to ďábel sám spíš,
všechno ber, všechno dej, hrajem dál.

PR1: Nikde žádní svědci a ti nic nepoví,
já nic čeho se chytit nemám.
Kam nedohlédnou webcam, tam klid je hrobový,
jakým směrem jít? Kam vydat se mám?

R: Na burzách těl odedávna,
i srdce se prodává,
a lovec svou kořist štve.

Na vlastní triko tak pátrám,
jazyk vestu potkává,
hledám její reservé.

Jestli jsou spolu schválně, či byl to únos,
jsou živí? Kdepak jsou? Delší dobu cítím zlost!
Zůstala země spálená.

Jestli jsou spolu, nebo je každý z nich zvlášť?
Kdo je venku ze hry a kdo v kole tančí dál?
Všechno dej, všechno ber, hrajem dál.

PR2 : O tom, že do bot práskli, jdou zvěsti po kraji,
já nic, čeho se chytit, nemám.
Stejně jako tenkrát, její křik šeptaný,
v noci slýchávám, ale odkud jde kam?

R: Na burzách těl odedávna…

Našel jsem je, když z rukou, krev smývala si,
mám případ uzavřít, předtím její práva číst?
Koroner by tu mohl hned být.

Já za město jsem vzal ji, kde vlak zastaví,
a dal jsem jí všechny necinknutý prachy sví,
odjezd bez šance se rozloučit.

PR3: Kam mi potom pláchla? Hledám ji potají,
a nic, čeho se chytit, nemám.
Přesto v noci slýchám její křik šeptaný,
odkud přichází, já odpověď neznám.

R: Na burzách těl odedávna…

Z: Mozek mi probíjí, kde ji mám?
Mozek mi probíjí, kde ji mám,
kde ji mám, kde ji mám...???!!!