Město se probouzí
V peřinách i pod mostem v nouzi
Ulice ožijí auty i pěšími
Spěch převládá
Čas přece tak letí
Na zastávce tramvaje
nezvyklé prázdno díky výluce
Jen jeden pán tam postává
Bývalý učitel, vdovec na penzi
Smutná místní postava
Než mu kluk se skateboardem
co na kolečkách má bláto
situaci objasní
Pán poděkuje, ruku podá
pln kdesi zapadlé vděčnosti
O holi
domů šouravě se vrací
Jeho věc nespěchá
Počká to
Co je to týden proti věčnosti
20.03.2026 10:33:10 karolinakarol
Ach výluky, ty nejzákeřnější podfuky. Nejednou způsobily, že já a můj cíl jsme se minuli… protože jako pán z básně se otočila a šla domů.