Zdí proti hlavě

Anotace: Poslední pivo krvácí do koberce, a já nemám sil na to si přiznat, že všechna ta Nebolí vyrytá do zdi jsou lež.

Hnojit dětskými kostmi břečťan visící za hrdlo ze stropu. Zalévat vlastní krví bazény plné sirotčích semen. Požírat oči medúz skrze kaleidoskop, rozbíjet klid plešatou tváří, doslovně a především metaforicky. Doufat.
To jsou ty paprsky, co už nikdy nezaženou mráz temnoty.
Bdít se sešitými víčky, zarývat neostříhané nehty jeden do druhého. Šlapat po rozsypaných žiletkách bos, a divit se,, proč je lidský pot tak sladký, když stéká po ustřiženém lalůčku. Chtít.
To jsou ty paprsky, co už nikdy nezaženou mráz temnoty.
Modlit se nahlas, k božstvům, co milují ticho. Kopat si hrob na dně akvária. Jedině zlomenou lopatou. Máčet ponožky v benzínu před procházkou na Slunci. Zapomenout abecedu, proč chtít umět mluvit, když bolest je jazykem bytí. Bolest a strach. Žít.
Žít a zemřít.

To jsou ty povinnosti, které už ti život nikdy neodpustí.